Cecílie bydlí se svým tátou v penzionu na břehu moře. Leo sem přijíždí se svou mámou, jež se v penzionu stává novou provozní. Une je pihovatá dcera rybáře, která v doprovodu psa Egona brázdí na své loďce vody zálivu. Ospalé lázeňské léto naruší jednoho dne šokující nález – při procházce objeví Cecílie na pláži mrtvého muže, kterého vyplavilo moře. Kdo je to? Proč se plavil bez záchranné vesty? Děti společně se psem se pouštějí do vlastního pátrání po všech záhadách, které s mrtvým mužem souvisejí. Čím dále ale pronikají do labyrintu záhad, tím více zjišťují, že vlastně nic neví…

 

Stručné nastínění obsahu

Mladá dívka Cecílie Gaatheová nachází na břehu zátoky mrtvého muže. Žije pouze se svým otcem v penzionu na pobřeží, a protože jí maminka zemřela, je ze svého objevu patřičně vyděšená. Policie tvrdí, že šlo o nehodu, ale naší hrdince se to nezdá, a proto se se svými kamarády vydává na nelehké pátrání po pachateli.

 

„V každém případě je to podezřelé,“ řekl Leo. „ Přijet sám lodí z Dánska, uprostřed noci a v bouřce. 

Ať už chtěl cokoliv, muselo to být hodně důležité.“ (str. 33)

 

 

 

Dojmy a hodnocení
Tato kniha je určena pro děti a mládež ve věku 9 – 14 let. Je označena názvem Clue, což označuje detektivní sérii právě pro tyto mladé čtenáře. Samotný spisovatel je také policejním vyšetřovatelem a domnívá se, že i děti mohou být užitečnými společníky při řešení policejního vyšetřování.

Už první věta textu je chytlavá a navnadí čtenáře, aby ve čtení pokračovali a zjistili další informace nezbytně nutné k vyřešení neočekávaného případu.

 

„Cecílie Gaatherová ještě nikdy neviděla mrtvého člověka. Tedy až doposud.“ (str. 7)

 

Mladí hrdinové, dvě dívky a chlapec, jsou sympatičtí, velice akční a zapálení pro řešení dané záhady. Nechybí jim ani čtyřnohý kamarád a ze všech se brzy stává nerozlučná parta. Věřím, že by mohli mladé čtenáře motivovat pro to, aby neseděli pouze u počítače nebo televize. 

 

„Táta to nebere,“ řekla Une a zastrčila telefon zpátky do kapsy. „Nepojedeme se podívat?“

Cecílie přikývla. Une měla vlastní loď. Deset stop dlouhou plastovou loďku se starým motorem, kterou dostala od táty. Seběhly schody a vrazily do recepce.“ (str. 28)

 

V celém díle se neobjevují žádné rozsáhlé popisy severského prostředí, což v této knize není vůbec nutné, protože nejdůležitější je právě již výše zmíněná zápletka. Okolní krajina se může zdát zajímavou a neobvyklou. Rybářské prostředí Norska si mohou oblíbit především chlapci.

 

Na začátku i na konci knihy jsou pěkné jednoduché mapky a plánky pro bližší představu zdejšího prostředí, ale i samotného penzionu.

 

Písmo je většího formátu, tudíž se kniha čte velmi rychle a jelikož počet jejích stran nepřesahuje číslo 150, je to pro určenou kategorii čtenářů naprosto ideální. Ze své vlastní praxe mohu říci, že četba knih dětské čtenáře velmi rychle omrzí, proto věřím, že Záhada mloka je po všech stránkách velmi dobrým řešením tohoto problému.

 

Ještě bych ráda pochválila zajímavé myšlenky, které se v textu objevují. Hlavní hrdinové řeší otázku dobra a zla. Často nad tím přemýšlí a svými úvahami přimějí čtenáře zamyslet se s nimi nad určitými situacemi a přemýšlet, jak by se sami zachovali. Tento prvek v textu mi byl velice sympatickým.

 

Navíc na posledních stránkách jsou informace o filozofovi Sókratovi, který je v knize několikrát zmiňován. A protože čtenáři nemusí vědět, o koho se jedná, nalistují si vzadu příslušné stránky a mohou se snadno dozvědět o této známé postavě.

 

Záhada mloka bude mít pokračování, které ponese název Maltézská záhada a ukázka první kapitoly se také nachází na samotném konci knihy. Ukázka z dalšího dílu je  určitě na místě, protože knihy jsou krátké, svižné a zajímavé a navnadí čtenáře, aby ve čtení pokračovali a přečetli si další díl.

 

Tato severská detektivka mě potěšila. Chválím nejen děj, hlavní hrdiny, výše zmíněné úvahy a otázky, ale i grafické ztvárnění a doplňující informace v závěru. Záhada mloka je pro mladé čtenáře jako stvořená,  zvláště pokud mají rádi dobrodružství a záhady.

 

Zdroj: mynewspecialworld