Co spojuje Brity se Skandinávci? Nejen počasí, ale i detektivky
Britská knihkupectví zažívají boom. Téměř z ničeho se najednou prodává víc překladů ponurých skandinávských detektivek než dřív populárních amerických knižních thrillerů. "Stieg Larsson, ten to odpálil. On je ten buldozer, který prorazil cestu ostatním," myslí si literární kritik Barry Forshaw.
Larssonova trilogie Milénium, cílící primárně na příběh hackerky Lisbeth Salanderové v soukolí švédské moci, skutečně stálo na počátku, a to i českého zájmu o severskou krimi. Dnes však knihkupci evidují již desítky populárních autorů. Největší londýnské knihkupectví Waterstones proto muselo zřídit žánru "severský noir" samostatné oddělení.
"Zájem o Seveřany je obrovský, hlavně v posledních čtyřech letech vtrhli do hlavního čtenářského proudu," potvrdil nákupčí řetězce Waterstones Joseph Knobbs.
Literární kritik a spisovatel Barry Forshaw se v desítkách jmen přestával orientovat, a cítil tak potřebu sepsat přímo průvodce severskými detektivkami. "Uvědomil jsem si, kolik je skvělých švédských, dánských, norských spisovatelů, a Britové po nich měli hlad. Chuť zjistit, kdo je dobrý. Četli Henninga Mankella, líbil se jim Wallander, ale co máte číst, když už jste Wallandera přečetli," ptá se Forshaw.
Britové se zamilovali i do televizního zpracování případů tohoto stále pochybujícího detektiva. Hltali dánský seriál Zločin, který běžel i v České televizi. Charisma vyšetřovatelky Lundové oživilo módu norských svetrů. Zhlédli dánsko-švédský Most a pořád nemají dost. Znalci žánru ujišťují, že skandinávská studnice jen tak nevyschne. Na překlady čekají další skvělí autoři, kteří mezitím osnují nové fiktivní zločiny pro své detektivy.
Barry Forshaw vidí klíč nejen v podobném klimatu. "Byly tam i jiné věci, které máme společné, třeba to, jak do způsobu uvažování prostupuje politika. Italové a další národy kolem Středozemního moře vedou úplně jiný život," dodal autor průvodce.
autor: kat, ČT24