Severská detektivka Thomase Engera se vyplatí číst s tužkou a papírem v ruce
25. 12. 2013
Patříte-li k milovníkům detektivek, připravil pro vás Thomas Enger působivý a rozhodně napínavý příběh, jenž nepostrádá žádný z opěrných znaků detektivních románů. Zápletka je důmyslně rozvíjena pomocí několika dějových linií a čtenář smí jen nepatrně nahlížet pod pokličku zločinů, které pro něj Enger přichystal. Jedná se skutečně o veledílo svého žánru, o čemž mimo jiné vypovídá i jeho řazení mezi bestsellery?
Příběh je zasazený do hlavního města Norska, kde se investigativní žurnalista Henning Juul, jenž v minulých letech ztratil při tragickém požáru syna, pouští do vlastního vyšetřování již uzavřené vraždy. Požádal ho o to Tore Pulli, bývalý vymahač dluhů, jenž byl za onu vraždu neprávem odsouzen. Tento případ je ale jiný než všechny předchozí. Henning věří, že nějakým způsobem souvisí s požárem v jeho domě. S požárem, který ho připravil o syna. S požárem, jejž někdo úmyslně založil.
Fantomová bolest je již druhý krimi román Thomase Engera vypravující o osudu osloského novináře Henninga Juula. Právě s prvním dílem plánované série, Kamenným deštěm, vtrhl Enger na regály knihkupců a velice rychle získal oblibu čtenářů i kritiky, a to nejen v domácím Norsku, ale i v dalších zemích Evropy a Americe. Jedná se o jednu z názorných ukázek rostoucí popularity severské detektivky.
Je Enger dokonalý? Zdaleka ne, jeho psychologie postav pokulhává a místy ubíjející detailnost začíná být otravná již po prvních stránkách knihy. Koho to však zajímá, když dokáže psát tak napínavě a po seznámení s ústředními postavami už nemůžeme Fantomovou bolest odložit, protože nás nenásilně vtáhla do sebe a my přestáváme mít pojem o čase.
Umíte-li norsky, přečtěte si román v originále. V překladu je psán velmi jednoduchou, popisnou češtinou. Budete vděčni za každé delší souvětí, neboť krátkými a úsečnými větami se to jen hemží. V další řadě se také připravte na bohatý přísun severských křestních jmen, příjmení, názvů ulic, titulů písniček z rádia a podobně. Abyste se z počátku v nepřehledném množství faktografických informací neztratili, doporučuji mít při ruce papír s tužkou a dělat si poznámky, kdo je kdo.
Enger dokázal příběh natáhnout na více než čtyři sta stran a i když má příběh jakousi stálou, postupně gradující dynamiku, většina čtenářových naléhavých otázek je zodpovězena až v posledních třiceti stranách, některé pro jistotu nejsou zodpovězeny vůbec. To abychom si z neodbytné zvědavosti koupili další díl série, který se na českých stáncích objeví někdy v první polovině následujícího roku. Ale i bez nezodpovězených otázek je Engerovo dílo pro čtenáře přitažlivé a seznámit by se s ním měl každý fanoušek severské krimi.
Ukázka:
„Fantomová bolest je bolest, která vychází z „fantomové končetiny“, části těla, ve které nervy nefungují správně nebo o kterou člověk fyzicky přišel amputací či při nehodě. Bolest však nemá původ v samotné části těla, jedná se o pomyslnou bolest způsobenou „chybnou zprávou“ v nervovém systému.“
Dominika Škabradová, svetyliteratury.cz
