Fenomenální dílo s ústřední postavou rázné a málomluvné policistky Sáry Lundové bodovalo takřka v každé evropské zemi | zdroj: archiv 

"Možná bych pro Sáru Lundovou dokázal napsat ještě stovky epizod, ale nevěřím, že by byly dobré. Byly tu jen tři příběhy, které jsem chtěl vyprávět. Neměl jsem v úmyslu vytvořit nekonečný seriál. Z večírku je nejlepší vytratit se dřív, než občerstvení začne osychat,“ uzavřel předloni dánský scenárista Søren Sveistrup natáčení třetí řady seriálu Zločin (Forbrydelsen).

Fenomenální dílo s ústřední postavou rázné a málomluvné policistky Sáry Lundové bodovalo takřka v každé evropské zemi; poslední díl odvysílala začátkem listopadu i Česká televize.
V domácím Dánsku přitáhla premiéra první série v roce 2007 k obrazovkám téměř třetinu všech obyvatel země.
V Británii zlomila divácké rekordy, pokud jde o seriál vysílaný v původním znění s titulky, a ve Spojených státech záhy vznikla identická předělávka The Killing.

Nehledě na to, že z typického pleteného svetru, který hlavní hrdinka téměř nesundá, se stal módní hit. Tam, kde americké televizní cykly hýřily mrtvolami nebo ohromovaly technologickými možnostmi vyšetřování, podařilo se dánskému seriálu něco unikátního.

Zločin dokázal diváky po dvacet dílů udržet u vyšetřování jedné jediné vraždy náctileté dívky, která se jako kletba snesla na temnou Kodaň. Zobrazil ji jak v intimním detailu rodiny, jíž se dotkla, tak s celospolečenským odstupem – to když stopy pátrání po vrahovi začaly mířit na radnici.
Zločin ukazoval Kodaň po vzoru antické tragédie: jako město, v němž nikdo není bez viny. S výjimkou osamělé a zarputilé Lundové. Přes všechny úspěchy seriálu je téměř vyloučené, že se šestačtyřicetiletý Sveistrup kdy nechá přesvědčit k dalším případům. Byla to právě jeho tvrdohlavost, s níž si na dánské veřejnoprávní televizi DR vydupal netypický způsob natáčení i vyprávění, jemuž – pod dojmem světové finanční krize – přišel na chuť i zbytek světa.

Co znamená po úspěchu Larssonovy trilogie Milénium severská detektivka v literatuře, to platí beze zbytku i pro televizní produkci.
Dánsko a Švédsko poslední roky zásobují světový trh nejen dalšími řadami Zločinu, ale i seriály jako Wallander, Den som dræber (Ti, kdo zabíjejí) nebo Broen (Most), který se dočkal už dvou předělávek.
Na čem stojí úspěch seriálu? Jak se natáčel? Z jakých kořenů vychází? Čtěte v novém Respektu 47/2014...

Zdroj: Respekt 47/2014